Kapitola 14 – Blue Hole a Half Moon Caye

By 21.1.2009Deník 013

V pět hodin ráno jsem čekal na pláži u hotelu Sun Breeze Suites. Teprve okolo půl šesté se ze tmy vynořil člun a přistál u mola, na kterém jsem čekal. Člun mě dopravil k hlavnímu molu společnosti Aqua Dives u Sun Breeze Beach hotelu, kde čekali i další „účastníci zájezdu“.

Ráno na pláži, San Pedro, Ambergris Caye, Belize (Mart Eslem)

Ráno na pláži, San Pedro, Ambergris Caye, Belize (Mart Eslem)

Vypravil jsem se na ryze potápěčský výlet za celkem 165 amerických dolarů. Stopětadvacet stál výlet a čtyřicet jakýsi poplatek do parku v okolí jedinečného přírodního úkazu zvaného Blue Hole.

Richard byl rád, že může zůstat na pokoji a vzpamatovávat se ze svých zdravotních problémů. Postupně mi docházelo, že jsem zcela nepochopil účel páteční výletní plavby, a byl jsem proto rád, že se mnou Richard nejel.

Pouze plavba tam, trvala přes tři hodiny a díky větrnému a deštivému počasí to nebyla žádná procházka růžovým sadem. Naopak, kovově lesklá vlnící se hladina moře mi přinášela reminiscence na plavbu přes Drakeův průliv. Motorový člun s sebou někdy zmítal tak divoce, že jsem se musel seriózně soustředit na dýchání nosem a na fixování nejzazšího horizontu, abych nedostal záchvat mořské nemoci. A ostatní od něj dle mého také neměli moc daleko.

Ze San Pedra na ostrově Ambergris Caye jsme pluli nejprve na jih okolo ostrůvku Caye Caulker, kde přistoupili další potápěči. Poté člun změnil směr na jihovýchod a pokračoval kolem severního pobřeží atolu Turneffe. O dalších zhruba třicet kilometrů dále tímto směrem se nachází zmiňovaná Blue Hole (Modrá díra).

Jedná se o jakousi kruhovou vodní čočku zbarvenou do modrofialova, což je v ostrém kontrastu s okolním tyrkysově zbarveným mořem. Blue Hole je asi 130 metrů hluboká a napříč měří okolo tří kilometrů. Z toho důvodu ji lze obdivovat v plné kráse pouze z ptačí perspektivy nebo z letadla.

Na palubě člunu jsem byl bezradný a zklamaný. Nebylo co fotografovat, a to byl jediný důvod, proč jsem podnikl tento celodenní výlet. Potápět se neumím a šnorchlování mě nebaví. Chápu, že je někdo z podmořského světa zcela odvázaný, ale já do této skupiny nepatřím a navíc se přiznám, že mě mořské hlubiny i trochu děsí.

Potápění v Blue Hole, Belize (Mart Eslem)

Potápění v Blue Hole, Belize (Mart Eslem)

Však jsem nebyl sám, kdo dostal z „modrého mořského oka“ strach. Zrzavý Ir se z temné hlubiny vynořil po pár minutách a přiznal se, že jej popadl panický strach z neproniknutelné temnoty pod hladinou. Začal mít problémy s dechem, a proto se raději vynořil. Měl jsem pro něj veliké pochopení. I tak jsem před ním smekal, že se do vody vůbec odvážil. Potapěčskou duši rozhodně nemám.

K vysokým podmořským a vlastně i nadmořským výškám chovám veliký respekt. A myslím, že to oceňuje především má rodina. I tak mám bláznivých nápadů, z kterých jde mým blízkým hlava kolem, až až.

Cestovateli a především oceánografovi Jacquesovi Cousteauovi tak do zelí rozhodně nepolezu. To jeho Blue Hole uchvátila. Se svou lodí Calypso se zde také plavil a pořídil v hlubinách filmové záběry. Zjistil tak, že Blue Hole vznikla zhroucením podmořské jeskyně.

Mě osobně bohatě stačí přečíst si, že obrovské stalaktity visí v hloubce až padesáti metrů ze stropů jeskyní, v nichž se prohánějí žraloci a mořské želvy. Kdo se o tom chce přesvědčit na vlastní oči, klidně může, ovšem beze mě.

Byl jsem proto šťastný, když všichni vylezli z hlubin bez sebemenší újmy a loď pokračovala v plavbě k ostrůvku Half Moon Caye, ležícím zhruba deset kilometrů jižně od Blue Hole. U jeho pobřeží se ostatní potápěli a já si v klidu ostrov prohlédl a nafotil.

Nejdříve jsem bos běhal, respektive pajdal po jeho plážích. Písek byl totiž smíchán s ostrými střepy z všudypřítomných mušlí. Okolo celého pobřeží ostrova byl poměrně široký pás s obrovským množstvím naplavených mušlí překvapivě velkých rozměrů. Něco podobného jsem viděl prvně v životě.

Rozdrcené mušle, Half Moon Caye, Belize (Mart Eslem)

Rozdrcené mušle, Half Moon Caye, Belize (Mart Eslem)

Ostrov je také vyhledávaným místem pro milovníky ptáků. Stejně jako potápění, tak ani tzv. birdwatching mi nic neříká. Hodinu a půl jsem se proto jen tak poflakoval po ostrově a nejvíce mě zaujal jakýsi ekologický kemp. Několik stanů ze světlého plátna s dřevěnou vyvýšenou podlážkou. Velice romantický způsob, jak strávit na ostrově pár příjemných dní. Kemp provozuje jakási společnost z Kanady a více lze zjistit na www.islandexpeditions.com

Ekologický kemp, Half Moon Caye, Belize (Mart Eslem)

Ekologický kemp, Half Moon Caye, Belize (Mart Eslem)

Pobyt na pohádkovém místy až kýčovitě krásném ostrůvku byl pro mě vrcholem celého dne. Přečkal jsem proto i třetí zastávku k potápění a poté se již těšil na návrat do San Pedra.

Zpáteční plavba byla opět divoká a žaludek jednoho Američana jí neodolal. Popadl odpadkový koš a přímo přede mnou si do něj pořádně „zařval“.

Vlny se u pobřeží Belize lámou o druhý nejdelší bariérový útes na světě. Proplouvání mezi nesčetnými druhy korálů je proto někdy dosti divoké. Dvěstědvacet kilometrů dlouhý útes láká turisty a potápěče z celého světa. Vůbec celá oblast Karibského moře je jedním velkým turistickým rájem.

Half Moon Caye, Belize (Mart Eslem)

Half Moon Caye, Belize (Mart Eslem)

Celou oblast Karibiku ročně navštíví přes sto milionů turistů. Pro životní prostředí tohoto ostrovního světa to znamená obrovskou zátěž. Pohádkové klišé o krásných bílých plážích se tak pomalu mění v realitu zničených korálů, vysekaných mangrovníkových podrostů a zátok plných odpadků. Málokdo si dokáže přírodních krás opravdu vážit…

Leave a Reply