Kapitola 5 – Ten Thousand Buddhas Monastery

By 3.6.2014Deník 024

Výlet na blind do New Territories. Prvně jsme v Hongkongu vyzkoušeli i metro. I tento druh veřejné dopravy fungoval perfektně. Nastoupili jsme ve stanici East Tsim Sha Tsui na tmavě fialovou Tseung Kwan O Line a dojeli na konečnou stanici Hung Hom.

Hung Hom je přestupní stanice na světle modrou East Rail Line. East Rail Line vede přes celé New Territories až na hranice s Čínskou lidovou republikou. Nejednalo se v pravém slova smyslu už o metro, ale spíše o nadzemní dráhu. Za necelých 14 HK dolarů na osobu jsme dojeli do stanice Sha Tin. Pěšky jsme přešli do nákupního centra na Home Square, za nímž se krčí budovy vesničky Shatin Pai Tau, jež byla už dávno pohlcena okolní zástavbou.

Sha Tin v New Territories (Mart Eslem)

Sha Tin v New Territories (Mart Eslem)

Na kopci za vesnicí stojí buddhistický klášter Ten Thousand Buddhas Monastery. Klášter byl založen roku 1949 a jeho budování trvalo osm let. Přes svůj pokročilý věk se budování kláštera aktivně účastnil i jeho zakladatel Reverend Yuet Kai. Dalších téměř deset let trvala instalace bezpočtu soch Buddhy v životní velikosti, kterými je lemováno schodiště a betonové chodníčky vedoucí do prudkého kopce ke klášternímu komplexu.

Cesta ke klášteru Ten Thousand Buddhas Monastery (Mart Eslem)

Cesta ke klášteru Ten Thousand Buddhas Monastery (Mart Eslem)


Sochy podél cesty ke klášteru Ten Thousand Buddhas Monastery (Mart Eslem)

Sochy podél cesty ke klášteru Ten Thousand Buddhas Monastery (Mart Eslem)

Celý areál zabírá víc jak 8 hektarů půdy a skládá se z pěti chrámů, čtyř pavilónů, jedné pagody a otevřené vyhlídkové verandy. Reverend se dokončení celého areálu nedožil a skonal roku 1965 ve věku 87 let. Jeho tělo bylo posmrtně nabalzamováno a pozlaceno. Dodnes je vystaveno před oltářem v hlavním chrámu, ve kterém je zákaz fotografování.

Hlavní chrám v klášteře Ten Thousand Buddhas Monastery (Mart Eslem)

Hlavní chrám v klášteře Ten Thousand Buddhas Monastery (Mart Eslem)

Stěny chrámu jsou až po strop zakryté vyskládanými soškami Buddhy v různých velikostech. Údajně je jich v chrámu více jak 12 800 kusů. Sošky jsou ovšem podstatně menší než ty lemující schodiště a chodníky vedoucí z údolí ke kláštěru.

Některé z tisíců soch v klášteře Ten Thousand Buddhas Monastery (Mart Eslem)

Některé z tisíců soch v klášteře Ten Thousand Buddhas Monastery (Mart Eslem)

Přestože byl klášter plný návštěvníků, naplnila nás jeho návštěva klidem a energií. Byl to příjemný únik z hektických ulic přilehlé aglomerace. Naproti hlavnímu chrámu stojí 9ti patrová červená pagoda. Je od ní nádherný výhled do údolí a na okolní lesnaté kopce. Zajímavostí je, že tato pagoda byla vybrána jako symbol Hong Kongu a je vytištěna na 100 HK dolarové bankovce.

Devítipatrová červená pagoda se dostala na 100 HK dolarovou bankovku (Mart Eslem)

Devítipatrová červená pagoda se dostala na 100 HK dolarovou bankovku (Mart Eslem)

Jelikož se nám ještě nechtělo vracet do Kowloonu, rozhodli jsme se jet na konečnou stanici metra, která dle mapy měla být na hranicích s kontinentální Čínou. Trasa East Rail Line má ovšem dvě konečné stanice. My jsme si vybrali Lok Ma Chau. A neplánovaně jsme tak zažili malé čínské dobrodružství. Naším záměrem bylo projít se podél čínských hranic. To však stanice Lok Ma Chau překvapivě neumožňovala. Pro náš záměr by bývala zřejmě byla vhodnější druhá odnož na stanici Lo Wu.

Dvě konečné stanice hongkongského metra přes hranicí s kontinentální Čínou (Mart Eslem)

Dvě konečné stanice hongkongského metra přes hranicí s kontinentální Čínou (Mart Eslem)

Vystoupivší dav z vagónů metra se totiž hnal rovnou k čínským celním úředníkům. Jelikož jsme automaticky šli tam, kam všichni ostatní, ocitli jsme se znenadání před zastřešeným mostem vedoucím přes řeku či mořský kanál rovnou na čínské území. Ke vstupu jsme však neměli potřebná víza, jelikož do Hongkongu a přilehlého Macaa nejsou zapotřebí. Rozruch působilo i Richardovo fotografování. Čínští celníci si toho ihned všimli a vyrazili po nás, abychom si snímky vymazali před jejich očima z fotoaparátu. Já snímek ani nestačil pořídit. Na rozdíl od Richarda, který pořídil hned dva, a tak klidně na požádání čínských autorit jeden z nich vymazal. Pokračovat dál jsme nemohli a cesta zpět nebyla možná. Na vzniklou situaci nebyli připraveni ani úředníci a docela jsme je svými dotazy na cestu zpět zaskočili. Nakonec jsme si poradili sami a díky naší evropské drzosti, kdy jsme jednoduše prošli některé brány i v protisměru. Na bezpečnostní kamery nedbaje. Nikdo nás však nezastavil, natož aby se po nás střílelo…Raději jsme se však vrátili zpět do Kowloonu.

Hranice Hongkongu a kontinentální Číny na stanici Lok Ma Chau (Mart Eslem)

Hranice Hongkongu a kontinentální Číny na stanici Lok Ma Chau (Mart Eslem)

Den jsme zakončili večeří na Temple Market Street, kde jsme zavedli řeč s dvěma vedle sedícíma dívkami z Číny.

Restaurace na Temple Market Street v Hongkongu (Mart Eslem)

Restaurace na Temple Market Street v Hongkongu (Mart Eslem)

Lidé z Hongkongu i z Číny jsou velice milí, přátelští a nápomocní. Čekal jsem od nich spíš odměřenost a určitou autoritativnost. Tím větší bylo moje překvapení po příletu do Hongkongu. Kohokoli jsme se na cokoli zeptali, ihned se snažil ze všech sil a s úsměvem pomoci. Toto chování bylo však v ostrém kontrastu s tím, co je jinak jejich přirozeností. Téměř každý, děti, dospělý či důchodce má mobil, tablet nebo ipad. Z deseti lidí v metru či na ulici jich 8 až 9 telefonuje, hraje hru nebo se fotografuje. Působí to na první pohled, že jsou natolik pohlceni do cyber prostoru, že nedokážou komunikovat slovně a fyzicky. Pokud jsme se však s nimi dali do řeči, byli v ten okamžik ochota sama a komunikativní až až. Možná to bylo i způsobeno tím, že je oslovil někdo bez mobilu v ruce a jinak než přes facebook či MMS zprávu…

Leave a Reply