Kapitola 3 – „Já jsem Čech“ – „Chudáčku…“

By 3.12.2017Deník 028
Bergen, Norsko (Mart Eslem) úvodní foto 3. kapitoly

Znáte ten italský vtip na úkor Čechů? Neznáte? Já ho znám od dětství, ale nenapadlo by mě, že se stanu jeho obětí zrovna v Norsku. Mohly za to norské koruny, konkrétně mince. Jelikož jsem se s obsluhou baru bavil italsky, děravé norské mince mě, jak se říká „dostaly“. V italštině se dá slovo Čech velice snadno zaměnit za přídavné jméno slepý. Výslovnost „Čéko“ / „Čjéko“ je velice podobná.

Slečna z Itálie si myslela, že přepočítávám, zda mi vrátila drobné správně.

Uklidnil jsem ji slovy : „Neboj, já to nepřepočítávám, věřím, že jsi mi vrátila správně. Prohlížím si ty mince, proč jsou tam ty otvory?“

A v ten okamžik došlo na vtipný moment. „Ty jsou pro slepce,“ zaznělo v italštině.

Jak jsem byl zamyšlený, odpověděl jsem : „ty jsou tam kvůli nám? Víš, já jsem z České republiky…“

Oba jsme vyprskli smíchy a hned to oběma došlo. Una vecchia battuta, starý vtip, který vznikl po sametové revoluci, když do Itálie začali přijíždět první hordy turistů z bývalého socialistického Československa. Jen pro úplnost, na jedné norské koruně je uprostřed malá dírka, na pětikoruně větší dírka a na desetikoruně není žádný otvor.

Když v Bergenu nepršelo, tak začalo sněžit. I padající vločky, střídající se s kroupami a dešťovými přeháňkami nám dopřály krátké dávkování sotva několika minut na fotografování. Celý pobyt se prostě nesl ve znamení balancování mezi vločkami a kapkami deště.

Bergen je hlavní evropské město deště (Mart Eslem)

Bergen je hlavní evropské město deště (Mart Eslem)

Dopolední viditelnost nebyla úplně nejhorší, a proto jsme se vydali na nejvyšší ze „sedmi hor“, kopec Ulriken. Stačilo seběhnout z kopce pár set metrů severním směrem na třídu Strandgaten a po dalších pár stech krocích východně jsme došli ke stanici autobusů na ulici Smastrandgaten. K lanovce na Ulriken jezdí autobusy číslo 2 a 3. Zastávka je přímo před obchodním domem Xhibition. Jízdné díky Bergen kartě zdarma v obou směrech.

Po pár minutách jízdy se vystoupí na stanici Haukeland Sykehus. Od zastávky autobusu se pak jde k lanovce po značené trase do kopce. Jako orientační bod pro výstupní i nástupní stanice autobusu 2 a 3 může sloužit poměrně rozlehlý hřbitov hned vedle silnice. Připomíná spíše park bez plotů a zdí, pouze travnaté plochy mezi stromořadím jsou poseté kamennými náhrobky. Jmenuje se Commonwealth War Graves Møllendal Bergen.

hřbitov Commonwealth War Graves Møllendal v Bergenu (Mart Eslem)

hřbitov Commonwealth War Graves Møllendal v Bergenu (Mart Eslem)

Ještěže jsem si na místě pořídil nějaké zajímavé snímky, protože jinak by byl celý výlet jedním velikým zklamáním. Lanovka byla z důvodů probíhající údržby mimo provoz.

Dolní stanice lanovky na horu Ulriken (Mart Eslem)

Dolní stanice lanovky na horu Ulriken (Mart Eslem)

Asi silný vítr v předešlých dnech donutil techniky ke kontrole technického stavu a z důvodu bezpečnosti kabinová lanovka nejezdila.

Moderní zástavba naproti lanovce na Ulriken (Mart Eslem)

Moderní zástavba naproti lanovce na Ulriken (Mart Eslem)

Po návratu do centra jsme si dali oběd. V rybí restauraci Lakalt&Lekkert na nábřeží vedle informačního centra. A co jiného si v Norsku dát nežli krále mezi rybami, čerstvého losola? Byli doby nedávno minulé, kdy téměř tři čtvrtiny všech lososů, konzumovaných po celém světě, pocházeli právě z Norska. Aktuální procento podílu na světovém trhu neznám, ale i tak jsme si skvěle pochutnali.

Aprílový Bergen při obědu v přístavu (Mart Eslem)

Aprílový Bergen při obědu v přístavu (Mart Eslem)

Po obědě nám počasí trochu přálo a ukázalo se nám i modré nebe mezi roztrhanými mraky. Město dostalo ihned jiný nádech a hlavně barevné domy byly v tu ránu zajímavější a krásnější.

Bergen za slunečného počasí (Mart Eslem)

Bergen za slunečného počasí (Mart Eslem)

Cesta do bergenského akvária se tak dosti protáhla a naše foťáky měly pré.

Fotogenické domy v ulicích Bergenu (Mart Eslem)

Fotogenické domy v ulicích Bergenu (Mart Eslem)

K akváriu se dá dojít několika způsoby. Buď sledujete ukazatele „Akvariet“ dole na pobřeží zátoky Vagen nebo se touláte spletí uliček severovýchodně pod ulicí Hangereien. Zvláště za dobrého světla a příznivého počasí se tam můžete „zapomenout“ hodně dlouho. Typické malebné dřevěné domečky na každém kroku doslova volají : „vyfoť si mě, vyfoť si mě!“

Typické skandinávské domky v Bergenu (Mart Eslem)

Typické skandinávské domky v Bergenu (Mart Eslem)

Akvárium na konci poloostrova Nordnes nepatří svými rozměry k těm největším, jeho útroby jsou však velice zajímavé. Navíc držitelé Bergen karty mají opět vstup zcela zdarma. Jen tímto se nám karta zcela zaplatila. Za vydatného chumelení jsem si užili jak tučnáky oslí hned za vstupní branou, tak i lachtaní show, která právě začínala.

Tučnáci oslí v mořském akváriu v Bergenu (Mart Eslem)

Tučnáci oslí v mořském akváriu v Bergenu (Mart Eslem)

Ochočení lachtani byli vděčnou atrakcí hlavně pro malé děti, které byly z představení u vytržení.

Lachtaní show v mořském akváriu v Bergenu (Mart Eslem)

Lachtaní show v mořském akváriu v Bergenu (Mart Eslem)

Několikapatrové útroby akvária pak nabízely jak mořskou faunu a flóru, tak i sekci tropického podnebného pásu. Ke všem teráriím a akváriím se dalo dostat tak blízko, že jsem si pořídil krásné snímky jak podmořského života, tak třeba i anakondy a ledního medvěda. Ten byl však pouze vycpaný…

Vycpaný lední medvěd v mořském akváriu v Bergenu (Mart Eslem)

Vycpaný lední medvěd v mořském akváriu v Bergenu (Mart Eslem)


Živá anakonda v mořském akváriu v Bergenu (Mart Eslem)

Živá anakonda v mořském akváriu v Bergenu (Mart Eslem)

Zajímavý je i žraločí tunel. Díky jeho skromným rozměrům jsou však žraloci nevelikého vzrůstu, aby se v nádrži neumlátili s ostatními rybami.

Žralok v mořském akvárii v Bergenu (Mart Eslem)

Žralok v mořském akvárii v Bergenu (Mart Eslem)

Nejvíce na mě zapůsobilo zcela něco jiného než obyvatelé moří a džunglí. Mady si toho snad ani nevšimla, tak byla zabraná do sekce tropických pavouků. Pavouků se velice bojí, a když zjistila, že jejich terária mají na vrchu pouze dřevěné krabice s odklápěcími víky, téměř ze sálu utekla. Personál totiž víka zrovna odklápěl a zvlhčoval chlupatým potvůrkám terária jemnými vodními rozprašovači.

Stěny uvnitř akvária byly popsány informacemi týkajícími se znečištění světových oceánů plastovými odpadky. Jednalo se doslova o bití na poplach. Pár čísel snad mluví za vše.

Na planetě se každý den použije na 100 milionů plastových lahví.  1500 těchto lahví je zahozeno na zem nebo do moře a teď se podržte, každou sekundu!

Zatímco v roce 1950 bylo za rok vyrobeno “pouhých” 50.000 tun plastů, v roce 2013 bylo množství již šestinásobné, tj. 300.000 tun plastů…

Plasty jsou aktuálně klasifikovány jako nepřítel číslo jedna pro celý ekosystém naší planety. A teď se podržte, je to proto, že 40% hladiny světových moří je pokryto plastovým odpadem!!

50% všech plastových výrobků je použito pouze jednou a pak jsou hned vyhozeny. Téměř všechny plasty, které kdy byly vyrobeny, stále v nějaké formě na planetě existují!!!

Plasty ve světových mořích zapříčiní každý rok smrt 1.000.000 ptáků a 100.000 savců…

Plasty jsou levné, nepropustné a odolné. Tak odolné, že trvá 500 až 1.000 let než se v přírodě rozloží…

Ve všech světových oceánech mořské proudy hromadí odpad ve formě malých (často mikroskopických) částic. Jelikož se jedná malé částečky, jejichž velké množství volně plave pod hladinou, je jejich hromadění velice složitě sledovatelné. Tyto plovoucí pole odpadků jsou velikých problémem pro veškerý život v oceánech. A to hned ze dvou důvodů. Prvním je nekontrolovatelné rozšiřování toxinů do životního prostředí. Jedná se hlavně o Polychlorované bifenyly a Dichlordifenyltrichlorethan (DDT). Kromě těchto toxinů se však dostávají do zažívacích traktů ryb, ptáků a savců i zmiňované plastové mikročástečky.

Zachráníme světové oceány? (Mart Eslem)

Zachráníme světové oceány? (Mart Eslem)

Plastové lahve a ostatní plastové odpadky jsou obrovským problémem celé naší planety. A říkal, že je za pět minut dvanáct v otázce řešení této časované bomby, je zřejmě zbytečné říkat…