Kapitola 4 – Zasněžená ranvej

Pár dní v Bergenu bylo zajímavých i přes nepřízeň počasí. Nepřízeň ovšem relativní, protože dva týdny před Vánoci téměř na dostřel severního polárního kruhu je asi trochu pošetilé stěžovat si na sníh a déšť. Město i okolí se mi líbilo a určitě má svůj obrovský potenciál, hlavně v létě, kdy je největší šance na modré nebe bez mráčků.

Bergen je krásný i v zimě (Mart Eslem)

Opět jsme vstávali za tmy. V půl páté ráno to však nebylo tak neobvyklé jako okolo osmé či deváté.

Bergen za tmy (Mart Eslem)

Na poměry cestování s opačným pohlavím jsme se vcelku rychle sbalili a vyrazili na zastávku Light Railu Byparken. První spoj jezdí v 5:45 a bylo velice příjemné, že vláček stál ve stanici už asi čtvrt hodiny předem. Nemuseli jsme tak mrznout na zastávce. Byla sice krytá, ovšem vítr s poletujícím sněhem by byl býval nepříjemný i tak.

Vláček Light Rail ráno jezdí asi s půl hodinovým intervalem, který se v průběhu dne zkracuje až na pár minut. Cesta na letiště trvá zhruba 45 minut a souprava staví v každé ze 27 stanic na trase. Konečná zastávka je letiště Bergen Lufthavn. Domov volá a přejeme si pouze, aby zasněžená ranvej nezpozdila náš let do Prahy. (K čemuž nakonec opravdu došlo, ale hodina a půl se dala skousnout…)