Kapitola 8 – Livingstone

By 15.1.2009Deník 013

Okolo půl osmé jsem se vymotal ze své moskytiéry a následoval Richarda na snídani. V klidu jsme pojedli a potom na břehu jezera Itzabal čekali na motorový člun s plátěnou střechou, kterému místní neřeknou jinak než lancha (lanča). Za 200 quetzalů jsme si zařídili výlet od jezera po řece Rio Dulce až na pobřeží Karibského moře. Mořské pobřeží leží asi třicet kilometrů severovýchodně od místa našeho noclehu na břehu Lago de Itzabal.

V půl desáté jsme nasedli do člunu, který nejprve nabral další cestující u údajně nejdelšího mostu ve Střední Americe. Tři a půl kilometru dlouhý most stojí v místě, kde se vody Lago de Itzabal vlévají do Rio Dulce. Poté, co se sedadla ve člunu naplnila téměř k prasknutí, nevyrazili jsme překvapivě dolů po řece do městečka Livingstone, ale přesně opačným směrem. Asi 3 kilometry západně od zmiňovaného mostu, se nachází pevnost El Castillo de San Felipe.

El Castillo de San Felipe, Lago de Itzabal, Guatemala (Mart Eslem)

El Castillo de San Felipe, Lago de Itzabal, Guatemala (Mart Eslem)

Od roku 1652 pevnost sloužila k ochraně obchodního ruchu na jezeře Izabal. Pouze však do roku 1686, kdy jí zničili a vypálili bukanýři. Když o století později piráti z Karibského moře vymizeli, sloužila pevnost jako věznice. Jak čas plynul, byla pevnost nakonec opuštěna a zbyly z ní pouze ruiny, které byly zrestaurovány až roku 1956. Dnes jsou hradby pevnosti stejně perfektní, jak je perfektně udržován park v jejím těsném okolí. Upřímně řečeno však touto dokonalostí pozbylo místo jakoukoli přitažlivost a jedná se spíše o povinnou zastávku pro čluny přetékající turisty. Ani jsem se proto nezlobili, když naše lancha konečně nabrala směr do Livingstone.

Pevnost El Castillo de San Felipe na břehu Lago de Itzabal, Guatemala (Mart Eslem)

Pevnost El Castillo de San Felipe na břehu Lago de Itzabal, Guatemala (Mart Eslem)

Rio Dulce chvílemi připomíná spíše další jezero, protože kousek za městem Rio Dulce se jeho vody rozšiřují do rozlehlého útvaru, kterému se říká El Golfete. Asi v polovině více než dvouhodinové plavby kapitán člunu zastavil na levém břehu u přírodního bazénku s termální vodou, která vyvěrá z rozeklaného podemletého břehu přímo do řeky.

V bazénku se cachtalo několik spokojených turistů a my s Richardem jsme zastávku pouze využili k protažení ztuhlých dolních končetin. Zastávka „o ničem“ jako by se stala předzvěstí výletu, který jsme si mohli klidně i odpustit.

Holčička na řece Rio Dulce, Guatemala (Mart Eslem)

Holčička na řece Rio Dulce, Guatemala (Mart Eslem)

Sotva jsme odrazili od mola v blízkosti malých přírodních lázní, začalo poměrně hustě pršet. Nepříjemný déšť nám létal do očí a bylo téměř nemožné koukat se po okolí. Jak naschvál pršelo nejvíc zrovna v době, kdy jsme proplouvali dramatickou soutěskou s názvem La Cueva de la Vaca. Tento kaňon se nachází na Rio Dulce před ústím řeky do moře. Strmé skalnaté břehy jsou obrostlé neproniknutelnou vegetací okolní džungle. Když jsme kaňonem pluli na zpáteční cestě, měli jsme pocit, jako bychom proplouvali obrovským zeleným chrámem. Chrámem, který pouze místo stropu, má šedivé nebe brázděné bílými volavkami. Pokud se někdo vyžívá ve sledování ptáků, na Rio Dulce si rozhodně užije. Kromě volavek jsme pozorovali i hnízdiště kormoránů a v přístavu Livingstone jsme obdivovali i člun obležený pelikány.

Člun s pelikány, Livingstone, La Buga, Guatemala (Mart Eslem)

Člun s pelikány, Livingstone, La Buga, Guatemala (Mart Eslem)

Sedmnáctitisícový Livingstone se ukázal jako další lákadlo pro turisty a jeho návštěva proto postrádala nějaký hlubší smysl. Jedná se téměř o zástavbu ve stylu slamů, kde pouze hlavní ulice Calle Principal je ozdobena reklamními cedulemi a neony restaurací či obchůdků se suvenýry.

Calle Principal, Livingstone, La Buga, Guatemala (Mart Eslem)

Calle Principal, Livingstone, La Buga, Guatemala (Mart Eslem)

Našli jsme si proto v jedné z postranních uliček jídelnu, kterou navštěvují pouze místní lidé a báječně a levně jsme si pochutnali. Po obědě jsme se pouze chvilku toulali po městě a já si pořídil několik snímků, převážně dětí. Livingstone je totiž zajímavý tím, že zde žije zvláštní etnikum tzv. Černých Karibů, kterým se říká Garifunové nebo také Garifové.

Nová generace Černých Karibů, Livingstone, La Buga, Garifunas, Guatemala (Mart Eslem)

Nová generace Černých Karibů, Livingstone, La Buga, Garifunas, Guatemala (Mart Eslem)

Jedná se o etnikum asi osmdesátitisící lidí majících kořeny v 17. století, tedy v době kdy došlo ke smísení krve uprchlých západoafrických otroků s karibskými indiány. Garifové hovoří směsicí indiánské araukánčiny a afrických jazyků s prvky španělštiny, angličtiny a francouzštiny. Etnikum si zachovalo mnohé tradice, z nichž některé probíhají formou rituálů voodoo.

Prostá obydlí Černých Karibů, Livingstone, La Buga, Garifunas, Guatemala (Mart Eslem)

Prostá obydlí Černých Karibů, Livingstone, La Buga, Garifunas, Guatemala (Mart Eslem)

V jazyce Garifů se městečko Livinstone nazývá „La Buga“, což znamená ústa nebo ústí řeky. Název přístavu tak odpovídá nejen jeho zeměpisnému umístění, ale má také přenesený význam. Livingstone je také jakousi bránou, nebo lépe ústím do sousedních zemí. Na dosah je z Livingstonu nejenom Honduras na jihovýchodě, ale hlavně je to z „La Buga“ co by kamenem dohodil do Belize na severu. Na území sousedního Belize je to mnohem blíže než zpět do Rio Dulce.

Postranní uličky v Livingstone, La Buga, Guatemala (Mart Eslem)

Postranní uličky v Livingstone, La Buga, Guatemala (Mart Eslem)

Výlet nás tedy nenadchl, ale spíše jemně zklamal. Rozhodně bych ho za každou cenu nikomu nedoporučoval. Byli jsme rádi, když jsme se před pátou odpoledne vrátili do Nutria Marina, naší ubytovny u Mořské vydry…

Leave a Reply