Skip to main content

Kapitola 17. – Doslov

By 27.2.200324 ledna, 2016Deník 002

Mám doma velikou mapu světa. Asi měsíc po návratu z Antarktidy jsem si před ní sedl do křesla a sledujíce celý svět jako na dlani jsem se kochal opojným pocitem z navštívení všech sedmi kontinentů. Když si uvědomím, že za hranice Evropy jsem se poprvé vydal až v létě roku 1999, povedl se mi během pěti let vcelku husarský kousek.

Teprve jemný písek nekonečné Sahary a spalující slunce nad jejími dunami naplno zažehly jiskřičku mé cestovatelské touhy. Toulání po dalekých krajích je pro mne nádherným útěkem před realitou, nikdy a nikde se necítím svobodnější a volnější než na svých cestách. I doma, pokud se potřebuji uvolnit, neznám nic lepšího než popadnout knihu o krásách cizích zemí nebo pouze s mapou v ruce přemýšlet o dalších místech, kam se vydat.

Žiji vlastně neustále na hranici dvou světů, zmítán dvojím pokušením. Věnovat se většinou práci a pouze několik týdnů v roce si užívat na cestách? Nebo vše co mám, zahodit a toulat se celé roky, třeba i úplně sám po městech, horách, pouštích či džunglích celého světa?

Tulákem, cestujícím téměř bez prostředků bych se nikdy stát nechtěl. Své domácí pohodlí a zabezpečení své rodiny pro mne znamená více. Pracovat více a více, být chytřejší a chytřejší, možná i bohatší a bohatší, tyto touhy jsou u mne neotřesitelné a navždy to tak zřejmě zůstane.

Cestování je pouze jednou nádhernou součástí, ne vždy úplně růžového celku mého bytí na tomto světě. Přijít o možnost zmizet na pár dní na druhý konec světa, můj život by se stal šedivým a má duše bolavou z neukojených tužeb.

Život si má každý užívat, alespoň občas vyklouznout z osidel tvrdé a nikdy nekončící práce. K čemu jsou peníze doma v matraci či na účtech v bance. Obětoval jsem již statisíce a obětuji klidně miliony vynaložených prostředků na poznávání zemí, jejichž mozaika tvoří obraz naší planety.

Můj bratr v Jižní Americe a Antarktidě, stejně jako kamarád Honza v Jižní Africe, oba dva propadli kouzlu cestování během jediné prožité zkušenosti. Mému bratrovi znenadání, na prahu sedmnáctých narozenin, zbývá poslední australský kontinent ke zkompletování stejné sbírky, jakou se může pyšnit Mart Eslem.