Koncem května roku 2014 jsem po pěti letech od naší poslední společné cesty oslovil osvědčeného parťáka Richarda. Po štacích v Latinské Americe a Evropě spolu poprvé vyrazíme do Asie. Více jak dva týdny strávíme v Hongkongu a Macau. Jedenáct let od našeho prvního společného dobrodružství ve Francouzské Guayaně, okolních zemích na severovýchodě Jižní Ameriky a přilehlých karibských ostrovech.
Čas nelze zastavit a po pravdě jsem už ani nedoufal, že s Richardem ještě někdy vyrazím na toulky po světě. Zažil jsem s ním toho na cestách tolik, že mi bylo líto, aby to už skončilo jednou provždy. Vždyť stál po mém boku v mé 50., 60. i 70. zemi světa. A na to se nezapomíná. Velice se proto na další cestu těším. Navíc Richard strávil v minulosti v Hongkongu spoustu času a bude tedy vlastně jakýmsi mým průvodcem po dobře známých místech.
Hong Kong(Mart Eslem)
I po tolika cestách a tolika navštívených místech mě stále neopouští onen šimravý pocit po těle, který značí ono neopakovatelné a nikdy se neomrzející vzrušení a očekávání z návštěvy nové země, nové kultury a neznámých zákoutí. Naštěstí je planeta Země tak velikou a nevyčerpatelnou studnicí stále nových a nových míst k poznávání, že ani celý život nestačí na to, aby člověk navštívil a poznal úplně všechno. Je to v mém případě jak navlékání perel na náhrdelník, který si pověsím na krk až na úplném konci životní cesty mého současného těla. Záleží jen na mé chuti a touze, jak bohatý ten náhrdelník bude. Až se na úplném konci života bude promítat onen retrospektivní film, bude se věru na co dívat…
Ulice Hongkongu (Mart Eslem)
