Na podzim roku 2004 jsem na stránkách svého deníku zachytil cestu do východní Evropy. Když si ve svých denících čtu s odstupem několika let, mnohdy se musím sám smát svým postojům a náladám. Je zajímavé, jak se člověk v čase po všech stránkách mění. A mé cestování tento přirozený proces ještě mnohonásobně zrychluje. Jako každá z mých cest, i toto putování na „Divoký Východ“ mě nesmírně obohatilo. A nejenom mě, ale i mé dva kumpány. Na Ukrajinu, Moldavsko i Rumunsko budeme vždy velice rádi vzpomínat…
Recent Posts / View All Posts
Těsně s úsvitem dorazil náš "šikanzen" do Bukurešti. Zhruba šest set kilometrů urazil za neuvěřitelných jedenáct hodin. A to mu ještě odpouštím dvě hodiny ztráty při přezouvání podvozků v Tighině.…
Středa bude ve znamení flákání a čekání na vlak. Klíče od pronajatého bytu musíme vrátit do dvanácti hodin, ovšem vlak odjíždí do Bukurešti až po páté odpoledne. Ještěže je na…
Prodloužili jsme si pronájem bytu o další noc a včera večer stihli i posedět v restauraci s názvem příjemným snad každému Čechovi. Restaurace se jmenovala Gambrinus. Všude byly neony, nápisy…
První spoje do Orhei odjíždějí z Kišiněva až po deváté hodině. Ráno jsme tedy nemuseli spěchat a vstávat příliš brzo. Navíc k autobusovému nádraží před hotelem Meridian to máme kousek.…
Dnes zřejmě podnikneme výlet do Orheiul Vechi. Kromě peněz, fotoaparátu a dobré nálady si nesmíme zapomenout ani cestovní pasy. Pohybovat se po Moldavsku bez dokumentů je totiž považováno za téměř…
Ani ve snu by nás nenapadlo, že cesta z Černivci do Kišiněva zabere celý den. Na tři sta třicet kilometrů dlouhý přejezd potřeboval řidič deset hodin. Myslel jsem, že čas…
Včera nám nevyšla možnost svézt se černivským trolejbusem. V sobotu brzo ráno však vozy jezdily poloprázdné a my využili příležitost dostat se na autobusové nádraží rychleji a bez zbytečné námahy.…
Druhá noc v krčmě u Natálie také nepřinesla bůhvíjaký spánek. Nevím, zda bylo lepší předevčírem poslouchat hudbu v rytmu disco prolínanou občasnými tóny fujary, nebo se včera klepat zimou. To…
Nocleh byl opravdovou exkurzí do začátků minulého století. Zážitku z romantického noclehu na půdě chybělo k dokonalosti snad jen seno. To by potom nemělo chybu. Zima nám byla i ve…
Odjezd dalšího spoje na trase naší cesty je až v půl dvanácté. Mohli jsme si tedy dovolit luxus a nenařídit si budíka. Poprvé a možná naposledy si o dovolené dopřejeme…
Chlapi včera přišli z večerní obchůzky města mírně zklamáni. Do deseti hodin čekali marně v centru na přívaly děvčat, kterých bylo přes den město tak plné. Jejich předsevzetí, jak si…
Třebaže v pět ráno, město již bylo dávno na nohou. Uvítalo nás v ulicích čilým ruchem lidí spěchajících do zaměstnání. A deset minut po páté jsme již nastupovali do autobusu,…
Fontána na pěší zóně v Košicích (Mart Eslem) Mé menší ranní obavy se ukázaly jako bezpředmětné. Bratr Michal, ačkoli k smrti nenávidí brzké vstávání, dorazil přesně ve čtyři ráno. Poprosil…
Na podzim roku 2004 jsem na stránkách svého deníku zachytil cestu do východní Evropy. Když si ve svých denících čtu s odstupem několika let, mnohdy se musím sám smát svým…